Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava

Příklady dobré praxe

Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava


Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava navazuje v přímé kontinuitě na činnost montánního učiliště, Báňské akademie a VŠB v Příbrami. V širších historických souvislostech však vychází již z tradic montánní výuky v českých zemích.

K obnově montánní výuky v českých zemích došlo až v polovině 19. století, kdy byla na základě císařského dekretu z 23. 1. 1849 zřízena dvě montánní učiliště v Příbrami a Leobenu. Zajišťovala, po předběžném absolutoriu přípravných studií na univerzitách či polytechnikách, dvouleté speciální studium hornických a hutnických předmětů.

V roce 1865 získalo montánní učiliště v Příbrami označení Báňská akademie. Další vydávané statuty nasvědčovaly, že proces směřoval k uznání Báňské akademie jakožto plnoprávné vysoké školy. V letech 1918 - 1938 vychovávala montánní odborníky jako jediná vysoká škola v ČSR. V roce 1945 byla přestěhována do Ostravy a začátkem padesátých let se začala členit na jednotlivé fakulty. Univerzita je historicky spjata s rozvojem těžby nerostů a jejich zpracováním.

Od roku 1989 Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava uskutečňuje ve vazbě na strukturální změny svou transformaci na moderní Technickou univerzitu s plnohodnotnou nabídkou studia na Ekonomické fakultě. Sedm fakult Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava se orientuje především na technické a ekonomické obory. Studenti si vybírají bakalářské, magisterské i doktorské studijní programy, které je možné studovat ve formě prezenční i kombinované.

 

Na univerzitě momentálně pracuje 48 zaměstnanců náležejících mezi OZP většinou s 1. a 2. stupněm postižení, 6 zaměstnanců spadá do kategorie zvlášť těžkého postižení. Zaměstnanci náležející do OZP vykonávají pro zaměstnavatele různé činnosti, část z nich je zařazena mezi akademické pracovníky a to i s vědeckou hodností a podílejí se na výuce studentů, přípravě výukových programů a vědecké činnosti v rámci svých oborů, 13 zaměstnanců vykonává různé činnosti v administrativní oblasti a zbývající vykonávají různé dělnické profese, jako např. vrátní, správci objektů, šatnářky atd.

 

Působení zaměstnanců OZP na univerzitě je ve většině případů dlouhodobé, výjimkou jsou pouze sezónní druhy práce, které univerzita využívá pouze v obdobích výuky, např. profese šatnářek. Zaměstnanecké poměry jsou tedy uzavírány s těmito zaměstnanci s ohledem na druhu práce na dobu určitou a na dobu neurčitou, zkrácené úvazky u těchto zaměstnanců jsou spíše výjimečné.

 

Univerzita rovněž využívá osoby s OZP na Dohody o pracovní činnosti a Dohody o provedení práce a to především v oblasti výuky, posuzování bakalářských, diplomových a disertačních prací a jako členy různých odborných posudkových komisí.

 

Motivací pro zaměstnávání osob OZP je několik. Mezi stěžejní zcela určitě patří povinnost zaměstnavatelů stanovenou zákonnými předpisy k zaměstnávání těchto osob, kdy zaměstnavatel jednoznačně upřednostňuje adresné rozdělení finančních prostředků konkrétním osobám za jejich práci, než odvody do státního rozpočtu. Navíc, ve většině případů se jedná o vynikající odborníky, případně lidi, kteří si své práce velmi váží, vykonávají ji zodpovědně, přicházejí s novými myšlenkami, jsou loajální a velmi často inspirují své okolí svou houževnatostí a pílí.

V Ostravě, 20. 9. 2010

Zpracováno dle podkladů ing. Gabriely Mechelové, vedoucí personálního útvaru VŠB-TU Ostrava

Změnit velikost písma